Play online
black jack
or
online poker
at our brand new online casino! Visit us, get our welcome bonus and start
playing
backgammon,
roulette
or other online casino games!
Baccara is becoming more popular. Visit our forum and learn it's online
rules!
Predátoři [80%]
Vydáno dne 16. 07. 2010 (551 přečtení)
Pod podstatným jménem Predátor si dnes, vedle krvelačných dokumentů na Discovery, většina z nás představí především slavnou filmovou sci-fi sérii čítající dva samostatné díly a dva crossovery s přátelskými sousedy Vetřelci. Avšak ruku na srdce, drtivou většinu práce za všechny čtyři snímky stejně odvádí hned McTiernanova jednička, která dnes platí za vlajkovou loď a zároveň zdaleka nejčastěji skloňovaného člena ságy. A právě toho si je vědomo i její nejnovější pokračování pod záštitou producenta Roberta Rodrigueze, Predátoři.
Když se poprvé ohlásilo, že
další film o dredatém myslivci z
vesmíru tentokrát chystá
právě Rodriguez, v duších
filmových štamgastů se zablýskla
alespoň malá jiskřička naděje na pro změnu zase
úctyhodné pokračování
kultovní sci-fi z roku 1987. Konkrétně na jeho
„fandovský“ přístup k
dané látce však už nikdo moc
neslyšel, za fanoušky se totiž
prohlašovala i trojice režisérů ne zrovna
povedených crossoverů vetřelců proti predátorům.
Když už je ale nyní nový film, ve
kterém predátoři zase hrají prim bez
účasti svých oslizlých
kamarádů, konečně na světě, můžeme vidět, že
zatímco Paul W.S. Anderson a bratři Strausovi jsou
náruživci spíše do
počítačových her, komiksů a
nejrůznějších pseudovědeckých poznatků
o mimozemském šmejdu z Hollywoodu, Rodriguez a
jeho svěřenec, režisér Nimród Antal, se naopak
ukázali jako příznivci čistě onoho
konkrétního filmu se
zabláceným Arnoldem Schwarzeneggerem, jeho
komandem zlaté generace drsňáků 80. let a one
ugly motherfucker.
Na nových Predátorech je
zajímavé to, že by asi vypadali prakticky stejně,
i kdyby nikdy nevznikl Predátor II či dvě
následující AvPčka. Inspirace
prvním Predátorem je zřejmá už z
prvních minut,
využívajících podmanivé
scenérie nepropustné džungle (tady
navíc kamera občas těká tak, že už dokonce
čekáte, kdy ze kře vyběhne lední medvěd). Pocta
původnímu filmu však s následnou
změnou lokace zdaleka nemizí a naopak se z ní
postupně stává stěžejní motiv
nových Predátorů.
Predátoři totiž představují
zajímavý hybrid sequelu a remakeu, kdy z řady
citací svého předchůdce odvozují
vlastní originalitu. Dokonce se nebojí ani
přímo rozvíjet nevyužité motivy z
jedničky, když například velice přesně
rekonstruují jednu její
konkrétní scénu (a to
prosím i včetně hudebního doprovodu, což
vám ale po celkové ódě na Alana
Silvestriho burácející
napříč celým filmem, nakonec ani nepřijde nijak
zvláštní), ve které
dochází na čelní střet
jedné z vedlejších postav s
titulním predátorem. Zatímco ale v
originálu pouze z dálky
slyšíme smrtelný řev
poraženého, Predátoři svůj duel
neopouští a vedle atrakce pro vlastní
film nám tak nabízí i dodatečnou
satisfakci za to, co jsme všichni chtěli vidět už v
jedničce, ale nebylo nám to dopřáno.
Predátorům paradoxně hodně podrážejí
nohy jejich trailery (viz. profláknutý průser s
desítkou laserových
trojúhelníků zaměřených na Adriena
Brodyho, které v konfrontaci s výslednou
scénou ve filmu působí opravdu
úsměvně). Predátorů tu zdaleka není
tolik, kolik by člověk čekal, avšak nebýt
pomalejšího rozjezdu, kdy, opět po vzoru
McTiernanova originálu, si scénář
dává s představením
hlavních záporáků na čas, je
každý jeden z přítomných lovců
osobitý a v akci využitý na plno. Film
samotný balancuje na hraně (vědomě)
úsměvného kýče, avšak pauzy
mezi jednotlivými jatky se občas bohužel zvrtnou v až moc
dlouhou zakecávačku. Největší
škoda u takových scénách
je, že vážně nemají žádný
smysl. Je jasné, že už od prvních minut bez
problému poznáte, kteří
drsňáci mají na čele napsáno
„zabte mě“, s takovými postavami by ale
měla být alespoň sranda, a to bohužel není.
Walton Goggins je protivný velkohubák,
sličná sniperka Alice Braga v jednom kuse
hází psí oči (přestože její
chemii s Brodym a schopnost táhnout film i v jeho
nepřítomnosti popřít nelze) a Danny Trejo pohořel
na tom, že ho predátoři do džungle neshodili i s jeho
sekačkou od Mountfieldu, se kterou by šmejd z
vesmíru mohl doslova kosit.
Film tak vyloženě táhnou roztomile trhlý Laurence
Fishburne (jehož dějové pozadí ve filmu trochu
přechýlí od Predátorů k Vetřelcům) a
samozřejmě Brody, který je sice
největší drsňák a všude byl
a všechno zná, zároveň je to ale
takový parchant, že vás občas i donutí
se zamyslet, jestli mu opravdu chcete fandit (titul
Predátoři v několika dialozích
dostává úplně nový rozměr),
což scénář skrze pár
situací taky chytře otestuje.
Výsledně vás můžou noví
Predátoři uspokojit úměrně tomu, jak
špatně jste nesli jejich poslední dva
(polo)výlety na filmové plátno.
Neškodilo by jim ale trochu ubrat na
konverzačkách a přidat ještě ze pár
krvavých bonbónků (a to
především do první půlky filmu,
protože finále je naopak parádní a
dokonale našlapané). Ironií
zůstává, že přes všechny obtahovačky
prvního Predátora se zrovna sympatické
vedlejší postavy převést nepodařilo.
McTiernanovi stačila úvodní scéna ve
vrtulníku a hned jsme si Arnoldovy kamarády
všichni zamilovali. Tady, sic jsou herci obsazeni vesměs
dobře a dostávají prostoru dostatek, je čas jim
věnován využitý úplně
špatně.
(Pokud bych měl ze všech těch narážek na
prvního Predátora vybrat opravdu jednu, byl by
jí hudební doprovod k
závěrečným titulkům. Ale nechte se překvapit.)