Woody Allen, Scarlett Johansson a k tomu do třetice všeho dobrého charismatický Hugh Jackman. Co se od nich dá čekat? Přinejmenším slušná komedie.

 Loď mrtvých unášená proudem řeky Styx. Lhostejný Smrťák si nevšímá lidí, kteří pořád nemohou uvěřit, že jsou převáženi do krajiny posmrtného bytí. Čerstvě mrtvý reportér a nedobrovolný pasažér Joe Strombel (Ian McShane) se dává do hovoru s jednou spolucestující. Od ní se dozví, že příčinou její smrti je zřejmě jistý lord Peter Lyman (Hugh Jackman), o kterém mrtvá soudí, že je ve skutečnosti dlouho hledaným „tarotovým vrahem“.

 Chvilka Smrťákovy nepozornosti a Joe už plave proti proudu za světlem na začátku tunelu. Holt profesionální deformace, trhák roku prostě musí být zveřejněn! Jenomže bez hmotného těla je to ve světě živých trochu problematické. Ke všemu má Joe jen málo času, než si převozník všimne absence pasažéra a vrátí ho zpět na palubu. Potřebuje co nejrychleji sehnat někoho z oboru!

 Američanka Sondra Pransky (Scarlett Johansson) je nepříliš úspěšnou mladou novinářkou. Nemá dost velké zoubky, aby si ukousla pořádnou kauzu. Tráví prázdniny v Londýně v rodině kamarádky a sní o tom, jak se jednoho dne proslaví. Zatím však zůstává jenom u snů a tužeb. Při jednom představení se nechá iluzionistou Sidem Watermanem (Woody Allen) uzavřít v „odhmotňovací“ skříni, kde se jí zjeví duch mrtvého kolegy, jenž ji daruje případ, na který jiní investigativní novináři čekají celý život.

 Lehce neurotický iluzionista nejprve nechápe, proč ho ta blonďatá holka s culíkem a velkými brýlemi na nose žádá, aby ji po představení znovu a znovu zavíral do „kouzelné“ skříně. Když ale na vlastní oči spatří ducha mrtvého Strombela, rozhodne se Sondře pomáhat. Dokonce přistoupí na návrh hrát otce mladé Američanky, aby při amatérském vyšetřování nebudili tolik pozornosti.

 Když si vzpomeneme na starší filmy W. Allena, můžeme je dělit zhruba do dvou skupin. Jedny v nás vyvolávají zájem a zanechávají slušný dojem, u druhé skupiny si pohráváme s myšlenkou, zda vydržíme do konce. Velkou mírou se na výsledných dojmech podepisuje herectví samotného Woodyho Allena, neboť se rád obsazuje do rolí ve vlastních filmech. Pokud vás tedy Mistrovy kreace dokážou po čase rozlaďovat, budiž vám útěchou, že kromě něho zde naleznete další zajímavé osoby.

 V Sólokaprovi nebude středobodem on, ale střihne si „duet“ se Scarlett Johansson. Tato spolupráce funguje téměř na výbornou. Všetečná novinářka začátečnice a sarkasticko neurotický rádoby iluzionista se hezky doplňuj. Scénář je šitý na míru oběma hercům a sledovat postavy, které tato dvojice představuje, není žádným utrpením. Trochu omezený prostor byl dán H. Jackmanovi, neboť ten musí všeho všudy ztvárnit sympatického elegána z vyšší společenské vrstvy. To se herci daří beze zbytku. No a pokud jsme u zajímavých postav, můžeme končit. Celý film je vlastně postaven na této trojici a zbytek už jen tvoří jakousi pohyblivou mluvící kulisu.

 Sólokapr se dá přirovnávat k pohodové jízdě. Nastoupíte si a jedete! Díváte se na komické, lehce absurdní, netradičně zpracované situace, posloucháte hlášky (tak typické pro tohoto režiséra a herce) a jízdu si užíváte až do konce. Je také fakt, že na toto dílko musíte mít odpovídající náladu. Nejde o žádný „vyprošťovák“ z depky, který vás donutí smát se. Máte-li zařazeno na neutrál, pak ho rozhodně doporučuji.

Oproti starším filmům Woodyho Allena je Sólokapr svým zpracováním přístupný širší vrstvě publika. Atraktivní herecké obsazení, pro režiséra trochu netradiční kulisa Londýna (takže už ne New York), slušný scénář a sympatický nadhled, dělají z filmu slušného kandidáta, jenž se může směle ucházet o váš volný čas.  

 Originální název: Scoop

 USA / Velká Británie

 Rok: 2006

 Délka: 96 min.

 Režie: Woody Allen

 Hrají: Scarlett Johansson, Woody Allen, Hugh Jackman, Ian McShane...