Představte si, že se nemůžete radovat, nemáte se proč smát, nemáte co závidět, nemůžete milovat, nemůžete nenávidět. Život bez sporů a válek, život bez svobody. Je to ještě vůbec život? Nejlepší sci-fi thriller od uvedení Matrixu?
Skončila třetí světová válka. Těch pár lidí co přežilo si uvědomilo, že lidstvo už by čtvrtou válku rozhodně nepřežilo. Existuje jediné řešení: potlačit pocity násilí v každém člověku, aby nemohlo dojít už k žádnému podnětu k nenávisti a válce. Ale jelikož násilí se rodí z nenávisti, závisti, závislosti a touhy, která vzniká z pocitu radosti, vášně a uspokojení, je třeba vzít lidem to všechno. Není problém, každý den si píchnete svoji dávku Prozia a žádné pocity vás nebudou „obtěžovat“.
Zakázat a zničit se musí veškerá minulost, veškeré umění jí vytvořené. To je totiž ten největší zdroj pocitů. Samozřejmě ne každý se toho všeho chce vzdát a tak si rebelové schovávají po domech nějaké ty obrazy, starý nábytek, gramodesky. Na „boj proti smyslům“ byly vycvičené speciální jednotky kleriků, ovládající nové bojové umění. Něco jako kung-fu se zbraněmi spolu s předvídáním myšlenek protivníka jsou skutečně velmi nebezpečné i pro velkou početní převahu obyčejných ozbrojenců.
John Preston je elitním klerikem, každý den zasahující proti rebelům, zabavující jakékoliv umění a likvidující ty, co jakkoliv odporují zákonům systému. Nešťastnou náhodou však jednoho dne rozbije ampulku se svou dávkou Prozia a nevezme si náhradu. Pomalu se začíná rozpomínat na svoje pocity viny, lítosti, přátelství. Když vidí, co všechno se nevědomky děje pod vlivem nepřemýšlení, nemůže už znovu skočit do toho vlaku a tajně přestává užívat to „uklidňující“ sérum.
Stává se tak jedinou možnou zbraní ke svržení celého toho nemyslného kolosu. Po kontaktu s podsvětím (obyčejní lidé ukrývající se v podzemí) dostane za úkol zničit Otce, vládce celého systému.
Další filmové překvapení s vynikajícím scénářem, podobně jako k tomu bylo s Matrixem. Do jeho uvedení nikdo nic netušil. Bojových scén je tu také hodně a možná některým budou připadat víc reálné. Jde tu především o rychlost a přesnost použití zbraní ve spojení s východními bojovými uměními. Herecké výkony, v provedení méně známých herců, jsou taky na dost kvalitní úrovni. Myšlenka je opravdu geniální a jednoduchá. Jenomže opatření je trochu slabší. Lidé jsou přece jenom lidé a nedá se spolehnout, že každému se dostane jeho pravidelná denní dávka. Stát se přece může cokoliv.
Ve filmu jsou scény, které vám připomenou krásu všeho všedního. Jelikož lidé si nevšimnou a neváží všeho hezkého kolem nich, dokud o to nepřijdou. Málokdo si asi sám dovede představit svůj život bez jakéhokoliv cítění, radosti a strachu. Tak se podívejte a sami si rozhodněte jestli chcete být ještě někdy něčím omezováni.
